ORANSSI PAZUZU - Muuntautuja
Opravdu elektrizující dílo, při kterém mi vstávají chlupy na těle. Vlastně je to úplně debilní elektronický galimatyáš, ale ta atmosféra, ta atmosféra.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nahrávka rokycansko-plzeňských thrashcoristov BED SORES vyšla v roku 2005 na vlastné náklady a na zúbok som sa jej rozhodol pozrieť až teraz, už s pomaly trojročným meškaním.
Thrashcore modernejšieho razenia s množstvom nápadov, ale aj s množstvom vaty. Keď sa už začínate pri počúvaní „Talented Race“ nudiť, BED SORES sa vždy vytasia s niečím zaujímavým, ale tento proces funguje aj naopak, keď sa nabažíte zaujímavého momentu (melódie, vokálu, atď.), nasleduje klasika, ktorú ste už mnohokrát počuli od iných skupín. Je na tom niečo zlé? V podstate nie, ale tento fakt ani nerobí z ich nahrávky nič výnimočné. Debut thrashcorových „Plzeňákov“ má veľmi slušný zvuk, ktorý dáva nahrávke ten správny drive, tak potrebný pre skupiny tohto metalového subžánru. Taktiež oceňujem snahu hľadať cestu zo zajatia thrashcorovej škatuľky, pomocou rôznych inožánrových vplyvov (psychocorové postupy à la MESHUGGAH a TEXTURES, deathmetalová gitara, jazzové vyhrávky, atď. - prosím, nebrať doslovne). Super vokál, ktorý neostáva len pri klasickom škriekani, ale pohybuje sa aj v melodickejších vodách a iných polohách. Úvodnej „Motherfucking Place“ nechýba nielen ten vyššie spomínaný drive, ale hlavne tak potrebná naliehavosť, potreba podeliť sa so svojimi emóciami, ako aj hitový potenciál, paradoxne aj napriek tomu, že práve v nej sa nachádza asi najmenej oživujúcich elementov. Na tieto dôjde v skladbách nasledujúcich, pričom nenarúšajú kompaktnosť celého albumu. Ak by som mal vyzdvihnúť niektoré skladby, tak okrem úvodnej ma napadá druhá „Little Faction“ s recitačným spevom, šiesta, úderná „Blind Lie´s Victim“ a predposledná „The Way Of Talented Race“, ktorá zaujme medzi iným aj zaujimavým melodickým refrénom. Ak som vyššie chválil speváka, musím tak isto pochváliť aj ostatných členov kapely, ktorí si dali záležať a po stránke zohranosti im nie je čo vyčítať. Výborná rytmická sekcia doplnená o dravé gitary tvoria spolu zabijácky sound, ktorého potenciál by určite lepšie vyznel s lepšou produkciou a oslobodením sa klasických klišé žánru. Súčasťou CD je aj klip ku skladbe „Motherfucking Place“, natočený v skúšobni. Vcelku zaujímavý a tak trochu úsmevný.
BED SORES sa dnes už hudobne posunuli, no na svoje začiatky nezanevreli a ich posun išiel logicky k ešte väčšiemu vplyvu inožánrových elementov. Budem pevne veriť, že tak, ako bol v rámci možností „Talented Race“ výborným debutom, bude jeho nasledovník ešte lepším a zaujímavejším...
Vydarený debut thrashcorákov od Plzne, ktorý síce trpí detskými chorobami, no dokáže zaujať a hlavne prináša množstvo prísľubov do budúcnosti.
6,5 / 10
1. Motherfucking Place
2. Little Faction
3. Too Doo
4. Your Faith
5. Why?
6. Blind Lie's Victim
7. To Survive The Death
8. Fox
9. Strange Dimension
10. The Way Of Talented Race
11. Human Chaos
Childs Blood (singel) (2006)
Talented Race (2005)
Promo 2004 (2004)
demo 2003 (2003)
Vydáno: 2005
Stopáž: 34:00
Produkce: Miloš DoDo Doležal a BED SORES
Studio: Hacienda
na české poměry moc dobrá deska, solidní zvuk a dobře šlapající songy, které nenudí
Opravdu elektrizující dílo, při kterém mi vstávají chlupy na těle. Vlastně je to úplně debilní elektronický galimatyáš, ale ta atmosféra, ta atmosféra.
Podzimní nápor zajímavých doom/death metalových nahrávek pokračuje. Tohle je jako návrat do undergroundu devadesátých let. Zastřený, špinavý zvuk. Kráska a zvíře. Hřbitovní atmosféra za bezměsíčné noci.
Další kapela se 4 křížky na krku a jen s několika málo řadovkami na kontě. Tato přichází po 20 letech a nelze od ní očekávat žádné novoty. Pěkně postaru zahraný thrashový sekec nabídne zručně seskládanou kolekci, která potěší a krev rozproudí.
Švédi stále chytajú za chvost svoj dávny majstrštyk "Deathrace King". Je skvelé, že hrajú, skladajú, koncertujú, ale tá fazóna spred takmer štvrťstoročia je proste nedostihnuteľná.
Daniel Cavanagh doslovne cituje svoju ex. kapelu a tento album je pokračovaním jeho poslednej tvorby. Jedná sa o príjemnú emotívnu a ľahko plynúcu nahrávku, ktorá síce nevybočuje z autorovej rady nálado tvorných albumov, ale tak nejak zahreje pri srdci.
PYRRHON svůj neortodoxně výstřední death metal plný vřískavé a disharmonické překombinovanosti možná konečně ukočírovali tak, že mi to začíná dávat smysl. Stále je to dost schizofrenní produkce na hranici stravitelnosti, ale tady již to dokážu ocenit.
Čím více "Absolute Elsewhere" poslouchám, tím více jsem přesvědčen, že tahle cesta není pro BLOOD INCANTATION tou správnou. Skladatelsky vysoce ambiciózní projekt, který však jako celek úplně nefunguje. Zatracování nezaslouží, oslavné ódy ale také ne.